Korfu - Achillion

Achillion

Součástí paláce Achillion jsou také krásné zahrady. Nachází se v nich mnoho nádherných a zajímavých soch. Dominuje jim Vítězný Achilleus, který podporuje svými rozměry, postojem a tělesnou silou název díla. Tato bronzová socha postavená na velké terase byla objednána císařem Vilémem II. u německého sochaře Johanese Götze. Výška sochy je téměř 5,5 metru, Achilleův oštěp má délku 7,5 metru. Celková výška sochy spolu s podstavcem je 11,5 metru.

Achillion

Uprostřed zahrady zámku Achillion je socha Umírajícího Achillea, zobrazující homérského hrdinu v momentu, kdy umírá a snaží se vytáhnout šíp z paty. Socha je dílem německého sochaře Ernsta Gustava Hertera, profesora sochařství na Berlínské akademii. Vznikla ve Vídni v roce 1884 a byla na čas vystavena ve Vídeňském paláci a následně v zahradách loveckého letohrádku v Leintzi.

Achillion

Mezi sochy na poslední terase zámku Achillion patří i Frýné, překrásná hetéra starověkého Řecka z Thespies. Byla milenkou mnoha významných mužů své doby, mezi její milence patřil i Praxiteles, Zperidis a jiní. Během svého pověstného soudního procesu, kdy byla obžalována za neúctu k bohům, uvedla v úžas své soudce, když se před nimi zcela svlékla, předvádějíc tak své nádherné tělo.

Achillion

Stojí zde i socha lorda Byrona. Sochu nechala vytvořit Alžběta z velkého obdivu, který měla k tomuto anglickému básníkovi.

Uprostřed nádvoří je jezírko se sochou Ariona, známého svou hrou na kytaru a zpěvem, představující jej v momentu, kdy ho před utopením zachraňuje delfín.


Achillion

Peristyl múz je pasáž na jónských sloupech. Celou ji zdobí řada mramorových soch. První je Apollón, který svou lyrou doprovází devět múz: Melpomené je múza tragédie, následuje Terpsichoré, múza tance a taneční poezie, Euterpé je múzou lyrické poezie a drží v rukou dvojitou flétnu, Uranía drží nebeskou kouli, Achillion Thálie, ochránkyně bukolické poezie, drží pastevecký prut, následují Erató, Kleió, Polyhymnia a Kalliopé. Pak přicházejí Tři Grácie, které pečovaly o Afroditinu krásu. Efrosyné symbolizuje znamenitost a představuje se zde jako tanečnice. Říká se, že Canova měl modelem pro toto své dílo ženu Kamilla Borghése, Paulinu, sestru Napoleona. Dále je zde Aglaia, symbol veselosti, a Thaleia, kvetoucí, která byla bohyní hostin a slavností. Společnost múz doplňují okřídlený Éros, který stojí před posledním sloupem peristylu, a socha ženy, která drží v rukou otevřenou knihu, pravděpodobně Bibli a představuje křesťanskou filosofii. Achillion V pasáži peristylu je třináct bust řeckých antických filosofů, rétorů a básníků, které obstarala Alžběta pro svůj palác. Pod bustami jsou vyryta jejich jména: Démosthénes, athénský rétor, Sofokles, autor tragédií, Shakespeare, jediný neantický anglický básník a spisovatel, Lýsiás, velký rétor, Mitrodoros, Epikurův žák z Lampsaku, Platón, Homér, Karneadis, Kyrineos, představený střední akademie, Euripidés, moudrý tyran Korinthu Periandros, Zenón z Kipu, zakladatel stoické školy Antisthénis a Posidonius, učitel římského rétora Cicerona.